Tentokrát mám pro vás novinku!
Zajímavý rozhovor s Martinem Novotným, zakladatelem portálu VyváženéZdraví.cz.
Jakmile jsem na stránky před několika měsíci narazila, okamžitě jsem si je oblíbila. Je to první v češtině psaný portál, na kterém jsem našla stejný přístup a stejné názory na výživu, jako se objevují v mých oblíbených knihách. Je dle mého názoru jedinečným zdrojem informací, který by neměl ignorovat nikdo, kdo chce být zodpovědným spotřebitelem a zodpovědným strážcem vlastního zdraví. A pokud se rozhodnete se na stránky podívat jen ze zvědavosti, začněte u mých oblíbených pitevních protokolů! Po jejich přečtení člověk úplně změní pohled na to, co je propagováno jako zdravá a vyvážená strava.
Příjemné čtení!
Milý Martine,
můžete se nám prosím stručně představit?
Konvenčně či nekonvenčně? Standardní představení by mohlo znít: 46 let, ženatý se 2 závazky, většinu profesního života jsem strávil nákupem a vedením lidí v několika nadnárodních společnostech. Zdraví a s ním spojený životní styl je mým celoživotním zájmem, ale až posledních několik let se této problematice věnuji skutečně profesionálně. Netradiční představení? Je mi 46 let, ale cítím se fyzicky i psychicky o 15-20 let mladší. Pokládám se za ambassadora zdravého životního stylu, biohackera*, nutrariána a blázna do fitness.
*(Pozn.: Jak Martin uvádí, biohacker = ke všemu ochotný pokusný králík.)
Jaká cesta vás vedla k založení blogu VyváženéZdraví.cz?
Především nekompetentnost Ministerstva zdravotnictví (MZd) ČR v oblasti propagace prevence a pak doba, za jakou se jakákoliv vědecká studie se závěry potenciálně prospívajícími našemu zdraví dostane tam, kam má - k ošetřujícímu lékaři. Ta se v současnosti pohybuje na hranici 15 let (sic!).
Čtení nově zveřejněných studií, jejich rozbor, oddělení těch tendenčních (ano, takových je celá řada, přímo či nepřímo financovaných zájmovými skupinami), důkladná kontrola metodiky a interpretace závěrů a především definice praktických doporučení aplikovatelných na české podmínky - to vše patří mezi mé koníčky. Pracuji mimo jiné jako překladatel z angličtiny do češtiny pro neziskový server NutritionFacts.org (překlady medicínské terminologie), a tak od nápadu dodávat tyto pro zdraví podstatné informace v pokud možno nezkreslené podobě a podané tak, aby je pochopil i úplný laik, nebylo daleko do realizace. I když je pro mne portál neziskovým projektem (zisky z několika mnou osobně vybraných reklamních bannerů pokryjí nanejvýš provoz domény), chci i nadále v šíření informací zdarma a pro všechny pokračovat. Připravuji i nový projekt na doméně MartinNovotny.coach, kde bych chtěl jít ještě více do hloubky, představit některé mnou připravené intervenční protokoly s úspěchem aplikované na některé z civilizačních nemocí a nabídnout i další placené služby mimo mou hlavní činnost (koučink), jako např. výukový portál.
Jakým způsobem sbíráte inspiraci a materiály na témata? Jak se dále vzděláváte?
Materiály sbírám především při čtení nově zveřejněných studií. Používám několik systémů “štítkování” v rámci placených přístupů do medicínských žurnálů, a pokud se rozhodnu, že je vhodný čas podpořit např. důležitost pohybu na slunci pro adekvátní tvorbu vitamínu D, jsem schopen během několika minut mít studie z 20+ žurnálů pohromadě. Pak již zbývá jen vybrat z nich ty nejpodstatnější se závěry aplikovatelnými na české podmínky a vše sepsat tak, aby to bylo pro našince pochopitelné.
Mimo vlastní studie sleduji články a blogy několika málo odborníků pohybujících se v “blogosféře”, často z řad mých profesorů či dokonce bývalých kolegů, studentů. Mimo toto každodenní vzdělávání studuji prakticky v každém okamžiku 2-3 odborně zaměřené kurzy - od těch několikaletých (již absolvované studium na Institute for Integrative Nutrition či Precision Nutrition) až po několikatýdenní např. na Coursera.org. Vzdělávání je mou vášní a věnuji mu spoustu času i financí.
Jaký je ohlas čtenářů? Máte pocit, že se o problematiku zajímá stále více lidí?
Ohlas je jednoznačně kladný a zájem o problematiku stoupá. Mám však pocit, že naši nejvěrnější čtenáři nepatří mezi ty, ke kterým by se mé informace měly dostat nejdříve. Neříkám, že by jim nebyly užitečné, ale i dle ohlasů na našich stránkách a na Facebookovém profilu vidím, že pro ně nejsou některé informace překvapivé. Po těch několika letech práce s klienty mám pocit, že většina z nich prochází dvěma stádii „iluzí a prozření”:
iluze, že se o mé zdraví jako plátce zdravotního pojištění postará stát, a následné prozření, že tomu tak není - většina české populace se do tohoto stádia ještě ani nedostala…
iluze, že to vše zvládnu sám, a následné prozření, že „sám na to nestačím” - sem patří zbylé populace - čtou populárně-naučné časopisy, zkouší 1-2 diety měsíčně a především - hledají instantní řešení.
Čtenáři VyváženéhoZdraví.cz patří především do té druhé, menší skupiny. Pro ně jsou všechny poskytované informace určitě prospěšné - zjistí, že žádné instantní řešení neexistuje. Dle mého je receptem pro skutečně vyvážené zdraví „1kg správné stravy, 200g chytrého pohybu a k tomu špetka koření namíchaného z různých oblastí duchovna”.
Poslední, velmi malou skupinou jsou pak Ti, kteří se dostali do stavu bez iluzí, neustále se v rámci svých možností vzdělávají, dávají přednost prevenci před jakoukoliv (byť alternativní) léčbou. A jsou to ti, kteří na portál VyváženéZdraví.cz přivádějí další čtenáře, kteří neví, jak z bludného kruhu iluzí ven.
I když se sám cítím svými znalostmi a schopnostmi silný v konkrétních onemocněních (souhrnně se jedná o onemocnění spojená s poruchami metabolismu), články pokrývám širší oblast, a tak si podle mého každý najde článek, který jej možná z iluzí dostane.
Co je podle vás příčinou toho, že naše společnost má stále zkostnatělý přístup k celostní medicíně a zdraví obecně? Nedostatek informací (jak u lékařů, tak u pacientů) či neochota je vzít na vědomí a řídit se jimi?
Příčin je hned několik. Je to mimo jiné i výše zmiňovaná důvěra v možnosti, schopnosti a ochotu státu postarat se o naše zdraví. Dalším významným faktorem je pak důvěra v informace poskytované masmédii, včetně těch veřejnoprávních.
Zde bych rád upozornil, že se ze zcela jasného důvodu nedozvíte informace, které by mohly potažmo poškodit zájmy inzerentů v těchto médiích. Jestli si například do časopisu či novin zadám jako výrobce antialergika celostránkovou reklamu na mou zázračnou pilulku, která Vás zbaví všech symptomů alergie, a v tom samém čísle šéfredaktor schválí článek informující o účincích medu a propolisu právě při léčbě pylových alergií, pak to bude asi poslední reklama, kterou jsem do tohoto časopisu/novin zadal. To samé samozřejmě platí i pro televizi. U komerčních médií se není co divit - jejich prioritou je generovat zisk. U veřejnoprávních médií, jako je Česká televize, je to zarážející. Přičtěte si k tomu fakt, že u jimi definovaných „důvěryhodných zdrojů”, mezi něž patří i všechna ministerstva, nedodržují základní pravidla novinářské práce, tj. ověření informací z dalšího zdroje, a máte ideální půdu pro dezinformaci. Pak postačí, aby se ČT rozhodla natočit příspěvek do hlavních zpráv o přínosech očkování proti chřipce, a do světa v rámci reportáže uvedou lživou informaci ze stránek MZd ČR o účinnosti vakcíny kolem 80%. Ve skutečnosti účinnost za posledních 15 let nikdy nepřesáhla 20%! Problémem je rovněž vzdělávání nastávajících mediků v oblasti výživy - jejich znalosti jsou většinou nekompletní a často zastaralé (např. téma odbornou veřejností již dávno zamítnuté hypotézy o spojitosti konzumace nasycených tuků a riziku srdečních onemocnění). Takže je to skutečně komplexní (nikoliv komplikovaný) problém.
Domníváte se, že se trend obrací a celostní přístup přebírá stále více zdravotnických center a organizací? (např. korespondenční kurz Chraňte svá prsa)
Bohužel ne. Obrat jako takový dle mého není možný bez systémové změny financování českého zdravotnictví a ta nebude možná bez několika kroků:
zprůhlednění vztahů mezi zdravotnictvím a farmaceutickým průmyslem - MZd, a tím pádem potažmo i většina zdravotnických zařízení, je přímo či nepřímo závislá na produktech farmaceutického průmyslu a ten toho dokáže náležitě využít;
odpojení se od zájmů českého zemědělství - 95% osevní plochy je osázeno čtyřmi plodinami (ozimá pšenice, řepka olejka, brambory a kukuřice), z nichž ani jedna není z pohledu zdraví příliš vhodná pro konzumaci - alespoň ne v množství, které se MZ za tichého souhlasu MZd snaží prosazovat;
změna sazebníků zdravotních pojišťoven - zde se asi nemusím rozepisovat do detailů - do doby, než se v sazebníku VZP jako největší české zdravotní pojišťovny objeví kód pro „30-minutová konzultace” a lékař uvedením tohoto kódu dostane od VZP zaplaceno bez toho, aby musel pacientovi předepsat nějaký lék, pak je napůl vyhráno;
rychlokurz výživy a následné celoživotní vzdělávání praktických lékařů - to je ta druhá půlka, která nás dovede ke zdárnému cíli; bohužel, současné znalosti lékařů, praktiků jsou v oblasti výživy nedostačující a je na diskuzi, zda když diabetolog na vrchní straně magazínu VZP nabádá pacienty s diabetes 2. typu, aby si v případě chuti na sladké dali nějaké sladší ovoce (plné jak glukózy, která přímo diabetické pacienty ohrožuje, tak i fruktózy, která jejich zdraví ohrožuje nepřímo), má tento přístup co do činění s bodem 1. či bodem 4...
Pro skutečnou změnu v trendech (zvrácení narůstající incidence civilizačních chorob) je toho zapotřebí udělat mnoho, ale základem musí být jiný postoj MZd ČR. Do doby, než se alespoň započne diskuze o tom, které z metod léčby spadající pod hodně široký pojem celostní medicíny půjde takříkajíc “na pokladnu”, se dle mého nic průlomového nestane. Bez toho, aby ošetřující lékař dostal zaplaceno za rady pacientovi, stejně jako když mu předepíše antibiotika na něco, o čem ani nemůže s jistotou tvrdit, že je bakteriálního původu, se nic nezmění.
Máte vy osobně nějakou špatnou zkušenost s lékaři / s léčbou zdravotních potíží?
Osobní ne - naposledy jsem byl u lékaře před více jak 17 lety a lékařku navštěvuji jednou za 2 roky, aby mi vypsala žádanku na krevní rozbor, na což mám jako pojištěnec právo. Zprostředkovaně pak mám zkušenosti jak kladné, tak i záporné.
Vítám spolupráci s ošetřujícími lékaři a nabádám i mé klienty, aby informace o případném nutričním protokolu, který jsem jim předepsal, sdělili právě ošetřujícímu lékaři. Je to právě on, kdo by měl rozhodnout o případném vysazení či postupném snižování dávek medikamentů jím předepsaným. Osobně je mi jedno, pokud si lékař následně převezme kredit za vyléčení „společného klienta” - podstatný je pro mne jen výsledek. A měl by to být právě lékař, který by měl rozhodnout o tom, že například každý den podávaný Metformin není nutný, protože má klient postprandiální glukózu v klinických hodnotách a docílil tohoto stavu úpravou stravy, kterou bude i nadále dodržovat. Na druhou stranu se setkávám i s doktory, kteří sami uznají, že jim informace, které mám k dispozici já, chybí, a ochota ke spolupráci z jejich strany je. Nerad ale vstupuji do debaty sám - do ní musí vstoupit především klient a minimálně svému ošetřujícímu lékaři vysvětlit, že by jeho spolupráci se mnou v rámci zlepšení jeho zdravotního stavu uvítal. Po takové trojstranné dohodě pak není velký problém domluvit si pravidla a hranice spolupráce a následně s praktickým lékařem i jasně dané zdravotní ukazatele, při kterých bude souhlasit s případným postupným snižováním případných medikamentů.
Co byste na závěr doporučil lidem, kteří bojují se zdravotními potížemi, ale stále nejsou schopni (ani za pomoci lékařů) najít odpovědi a řešení?
Možná to bude znít jako klišé, ale začnu mým oblíbeným citátem. „Starejte se dobře o své tělo. Je to jediné místo, ve kterém musíte žít.“ od Jima Rohna. A já bych dodal za první větu „Nikdo jiný to za Vás neudělá”.
Doporučil bych všem čtenářům zkrátit dobu mezi jednotlivými stádii „prozření”, viz výše. Čím dříve začnete svůj problém řešit, tím větší máte šance na rychlý návrat do normálního života. „Léčíte” se několik let na vyléčitelnou chorobu a jediné, co zaznamenáváte, je zvyšující se frekvence/potence léčiv, které musíte brát pro udržení symptomů “na uzdě”? Začněte jednat!
Máte-li dostatek času (a pro Vaše zdraví byste si jej měli udělat), začněte sami pátrat po tom, co by Vám mohlo pomoci. Klasická západní medicína sice exceluje v řešení akutních problémů, ale selhává v léčení chronických nemocí. A tak asi neexistuje jediná nemoc nebo diagnóza, ke které byste nenašli komunitu lidí postižených stejnou nemocí. A protože spousta z nich našla pomoc stejným způsobem, jsou ochotni podělit se o zkušenosti zdarma. A u komplexnějších onemocnění Vám poradí na koho se obrátit s prosbou o vyšetření či dodání nutričního či intervenčního protokolu.
Děkuji za rozhovor a přeji hodně úspěchů a pozitivní energie do budoucna!
Comentários